Fantazie g moll

(1) Základní údaje

Celý název: Fantazie g moll pro housle a orchestr
Opusové číslo: 24
Katalogové číslo (Nouza – Nový): JSKat 52
Roky vzniku: 1902, revize 1903
Obsazení: housle sólo, 2 flétny, 2 hoboje, 2 klarinety, 2 fagoty, 4 lesní rohy, 2 trubky, 3 pozouny, 1 tuba, tympány, triangl, činely, smyčce (1. a 2. housle, violy, violoncella, kontrabasy)
Durata: cca 22–25 min
Věnování: Hugo Boettingerovi
Premiéra: 9. ledna 1904, Praha, sólo Karel Hoffmann, Česká filharmonie, řídil Oskar Nedbal
Uložení primárních pramenů: České muzeum hudby, soukromé vlastnictví
Vydání: 1. N. Simrock, Berlin 1905 (partitura); 2. N. Simrock, Berlin 1905 (klavírní výtah Josefa Jiránka a sólový hlas); 3. Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, Praha 1961 (klavírní výtah Karla Šolce a sólový hlas); 4. Supraphon, editor Vlastimil Musil, Praha 1971 (partitura)
Digitálně vydané nahrávky viz zde.

(2) Vznik, premiéra a vydání

Roku 1902 se Suk konečně rozhodl přistoupit ke kompozici virtuózní koncertantní skladby pro svůj nástroj, housle. K problému obsahu a formy většího díla absolutní hudby však už přistupoval docela jinak než ve své první symfonii (Symfonie E dur, op. 14), ve které se přísně držel klasických vzorů. Místo tradičního třívětého modelu koncertu zvolil jednovětou, ale bohatě členitou formu fantazie. K pojetí díla jej motivovala i touha dosáhnout ve své tvorbě nové obsahové závažnosti, jak o tom píše v dopise Otakaru Šourkovi: Pocítil jsem asi výčitky svědomí, že dívám se na vše brýlemi vlastního štěstí a že pro krásu ucházejí mi velké taje a hlubiny lidského cítění a že jsem děckem před tajemstvím života a smrti. Už ve Čtyřech skladbách pro housle a klavír (1900) Suk později vnímal náběhy hledající rozervanosti, jejíž plné vyjádření pak spatřoval právě ve Fantazii g moll.

Dílo dokončil roku 1902, ale během zkoušek si uvědomil nutnost změn, jejichž realizaci odložil na další rok. Definitivní verze byla dokončena 21. června 1903. Premiéru hrál 9. ledna 1904 první houslista Českého kvarteta Karel Hoffmann s Českou filharmonií pod taktovkou Oskara Nedbala. V následujícím roce vydal dílo N. Simrock, a to jak klavírní výtah, vypracovaný Josefem Jiránkem, tak partituru.

(3) Forma a styl

(Bude doplněno.)

(4) Recepce

(Bude doplněno.)

Jan Charypar